Písmena in stojí na pravítku přesně u prvního palce, zprava přijíždí posuvné měřítko a sevře je, a na malém displeji čelisti se rozsvítí 25.40. Na milimetrové stupnici dole se červená značka posune ke stejné rysce, na druhý palec se jedno za druhým položí tři ječná zrna, po ocelové liště přeběhne odlesk a v rohu se otáčejí kola soustruhu se 127 a 50 zuby, která spojují palcový vodicí šroub s metrickým závitem.
List jednotky
délka · imperiální míra list 1/1 · rev. 2026-09Palec in · ″
Jednotka mimo SI · veličina: délka; od roku 1959 přesně 25,4 mm
Jednotka, kterou celý svět měří v milimetrech
Instalatér v Madridu a instalatér v Torontu chtějí po dodavateli stejnou „jednopalcovou“ trubku a ani jeden z nich ji neměří v palcích, protože zvenku má 33,7 milimetru a uvnitř asi dvacet sedm. Trubka zdědila jméno po litinových vodovodech devatenáctého století, u nichž byl palec vnitřním průměrem; stěny od té doby zeslábly, ale jméno zůstalo, a tak palec žije dál ve světě, který už dávno přešel na metr.
Skutečný palec je přitom jednodušší než kterákoli metrická jednotka: od roku 1959 měří přesně 25,4 milimetru, bez ocásku za desetinnou čárkou, a ta zaoblenost není přirozená, nýbrž dohodnutá. Před dohodou se britský a americký palec lišily o téměř čtyři miliontiny a koncové měrky vyrobené na obou březích Atlantiku se při tovární kontrole neshodovaly.
List ukazuje, které palce jsou poctivé a které přežívají jen ve jménu, proč má palec dvanáct dílů a proč každý soustruh s palcovým vodicím šroubem má v šuplíku kolo se sto dvaceti sedmi zuby.
Značka in se píše malými písmeny a bez tečky, jako každá značka jednotky: 12 in, ne 12 In. ani 12 ins. Na výkresech a obalech žije vedle ní dvojitá čárka ″, kladená hned za číslo bez mezery, 12″, a nenahrazuje se dvěma apostrofy ani uvozovkami z klávesnice.
Palec jako délka a palec v názvu výrobku: jednopalcová vodovodní trubka má zvenku přes 33 milimetrů, závit G 1 měří 33,25 mm a prkno „dva krát čtyři“ je ve skutečnosti 38 krát 89. Nezaměňovat ani s palci jiných zemí, od pařížského pouce po švédský tum: před metrickou reformou měla každá metropole svůj vlastní, dlouhý 24 až 27 milimetrů.
01 · Definice
yard · metr · jmenovitá hodnotaPalec je jednotka délky rovná jedné třicetišestině mezinárodního yardu, a protože yard je od roku 1959 stanoven jako 0,9144 metru, měří palec přesně 25,4 milimetru. Vlastní etalon palec nemá: celý se opírá o metr a metr o rychlost světla, takže veškerá jeho přesnost je vypůjčená.
V palci žijí dvě tradice dělení. V dílně se půlí znovu a znovu, na poloviny, čtvrtiny, osminy a šedesátčtvrtiny, protože tak se snadno dělí pravítko nebo volí vrták; ve strojírenství se naopak dělí na tisíc a tisícina palce, „mil“ neboli thou, měří 25,4 mikrometru.
Odděleně od jednotky existuje jmenovitý palec, tedy palec v názvu výrobku: u trubky odkazuje ke starému vnitřnímu průměru, u prkna k rozměru před hoblováním a sušením, u diskety k zaokrouhlené šířce. Takový palec se na milimetry nepřevádí násobením, hledá se v tabulce normy.
Kolik palců má jednopalcová trubka
Nahoře je nakreslena sama věc v měřítku, přiložená k nule svinovacího metru, a pod ní ocelové pásmo se dvěma stupnicemi: nahoře palce s dělením do šestnáctin, dole milimetry. Pásmo se vytahuje k okraji věci; modrá čára označuje naměřené, mosazná přerušovaná čára to, co slibuje název, a červená výplň mezi nimi je rozdíl mezi jmenovitým a skutečným palcem.
Palec a unce jsou totéž slovo
Římané dělili na dvanáct dílů téměř všechno, od stopy přes libru po dědictví, a jedna dvanáctina se jmenovala uncia; z ní angličtina odvodila slovo inch i ounce. Dvanáctka se dílně hodí lépe než desítka, protože je beze zbytku dělitelná dvěma, třemi, čtyřmi i šesti, a proto tesař, který dělí prkno na tři stejné díly, dodnes dává přednost stopám, zatímco konstruktér, který sčítá kóty ve sloupci, dává přednost milimetrům.
02 · Převod
jednotky · staré palce · jmenovité rozměryOd šestnáctin k milimetrům
Zadejte délku v libovolné jednotce a list ji ukáže v metrických i imperiálních mírách s nejbližší šestnáctinou, přepočte ji na staré palce různých zemí a porovná ji s palci z názvů výrobků. Délka je ve všech záložkách stejná, mění se jen to, čím ji měříme.
Pravidlo k zapamatování: čtyři palce jsou o něco víc než deset centimetrů a pět palců je přesně 127 milimetrů.
Staré palce různých zemí jsou zaokrouhleny na setiny milimetru: měnily se od století ke století a od etalonu k etalonu a v jedné zemi často žily dva nebo tři palce zároveň, pro sukno, pro půdu a pro stavební dřevo. Jmenovité rozměry výrobků pocházejí z běžných norem a u jednotlivých výrobců se mohou lišit o zlomky milimetru.
| {k} | {v} | {note} |
{text}
04 · Měřicí přístroje
pásmo · nonius · mikrometr · koncové měrkyOd šestnáctiny po miliontinu
Háček, který se viklá
Svinovací metr je hlavní palcový nástroj světa a háček na jeho konci je schválně uchycen na nýtech s vůlí přesně rovnou jeho vlastní tloušťce: při vnějším měření vyjede ven, při opření zevnitř se zasune a nula je v obou případech na správném místě. Tesař, který uvolněný háček „opraví“, se při příštím měření splete o milimetr.
Dvacet pět dílků na dvaceti čtyřech
U palcového posuvného měřítka dělí hlavní stupnice palec na čtyřicet dílů po 0,025 a nonius rozkládá dvacet pět svých dílků na dvacet čtyři dílky hlavní stupnice, takže rozdíl mezi nimi je tisícina palce. Číslo rysky nonia, která se kryje, dává třetí desetinné místo, bez elektroniky a bez baterie.
Čtyřicet závitů na palec
Vřeteno mikrometru je přesný šroub se čtyřiceti závity na palec, takže jedna otáčka bubnu ho posune přesně o 0,025 palce a dvacet pět dílků na bubnu dělí tento krok na tisíciny. Palcový mikrometr se ukázal pohodlný právě díky této aritmetice a jeho metrický příbuzný ji zopakoval se stoupáním půl milimetru a padesáti dílky.
Johanssonovy měrky
Švédský mechanik Carl Edvard Johansson vynalezl sadu ocelových destiček, které k sobě přilnou tak pevně, že drží bez lepidla, a z několika desítek kusů se složí libovolný rozměr s přesností na desetitisícinu. Pro své palcové sady zvolil poměr přesně 25,4 milimetru a průmysl toto číslo převzal dlouho předtím, než je potvrdily vlády.
05 · Pravidla zápisu
značka · dvojitá čárka · zlomkyDvě čárky, ne dvoje uvozovky
V textu se palec píše značkou in za mezerou, na výkresech a výrobcích dvojitou čárkou bez mezery, a zlomky zůstávají obyčejné, pokud je rozměr narýsován v šestnáctinách, a desetinné, pokud pochází ze stroje.
První řádek vpravo přidává ke značce množné číslo a tečku, druhý píše dvojitou čárku dvěma apostrofy a rovnými uvozovkami a třetí zaokrouhluje přesnou hodnotu, ačkoli 25,4 není přiblížení, nýbrž definice. Čtvrtý dělá ze značky zkratku slova, pátý přepočítává jmenovitý rozměr trubky jako skutečný palec a splete se o osm milimetrů a šestý zapisuje šest stop a dva palce jako desetinné číslo, ačkoli 6,2 stopy je šest stop a 2,4 palce.
06 · Sousední jednotky
yard · míle · bodPalec je nejmladší příčkou imperiálního žebříku, v němž dvanáct palců dává stopu, tři stopy yard a 1760 yardů míli; pod ním leží typografický bod, jedna dvaasedmdesátina palce, a pixel webových stránek, jedna šestadevadesátina.
Přes yard je palec definován: třicet šest palců je přesně 0,9144 metru.
Vrchol žebříku, na kterém je rozdíl palců o dvě miliontiny vidět už v milimetrech.
Typografické drobné palce, v nichž je vysázeno téměř každé písmo na obrazovce.
07 · Historický oddíl
archiv · od ječmene k metruJak se palec stal metrickým
{title}
{text}
Rozdíl, který vidí jen koncová měrka
Sloupec ukazuje, o kolik se každý palec lišil od dnešních 25,4 milimetru, v nanometrech: nahoru delší, dolů kratší. Britský imperiální palec byl o 44 nanometrů kratší, americký o 51 delší; rámeček je prochází po řadě.
Pro truhláře je to nic, ale dvě miliontiny na tisíci kilometrech měření dělají dva metry, a proto si američtí zeměměřiči ponechali starou „zeměměřickou“ stopu až do konce roku 2022.
Sto dvacet sedm zubů mezi dvěma světy
Průmyslový palec byl stanoven na 25,4 milimetru nejen kvůli zaokrouhlenosti: 254 se rozkládá na 2 × 127, takže 25,4 je přesně 127 pětin. Na soustruhu s palcovým vodicím šroubem převádí kolo se 127 zuby spolu s kolem s 50 zuby stoupání palcového závitu na metrické bez jakékoli chyby a taková dvojice ležela po desetiletí v šuplíku každého soustružníka.
Kdyby palec zůstal u starých 25,399956 milimetru, přesný přechod by vyžadoval kolo s více než dvěma miliony zubů a závity by se musely řezat s narůstající chybou. Tak metrologie soustruhu předběhla diplomacii: závody přijaly 25,4 ve třicátých letech a vlády je podepsaly až v roce 1959.
Od té doby nemá palec vlastní délku: všechny jeho etalony jsou etalony metru vynásobené 0,0254 a přesnost každé palcové koncové měrky na světě se vrací ke stejné rychlosti světla jako přesnost milimetru.