Na háku římského přezmenu visí bronzové tržní závaží s odlitými písmeny lb; přeběhne po něm odlesk a lehce se pohupuje. Rameno se nejprve nakloní a pak se uklidní, když posuvné závaží dojede po stupnici k rysce 1. Vpravo dole padají do železné misky jedno po druhém ječná zrna — gran, sedm tisíc jich dává libru.
List jednotky
hmotnost · obchodní míra list 1/1 · rev. 2026-09Libra lb · avoirdupois
Jednotka mimo SI · veličina: hmotnost; od roku 1959 přesně 0,453 592 37 kg
Etalon, který shořel s parlamentem
V říjnu 1834 pálili dělníci v kamnech Westminsterského paláce staré dřevěné vrubovky státní pokladny; oheň přeskočil na budovu a do rána z parlamentu zbyly jen zdi a pod troskami roztavené etalony yardu a libry. Komise, která je měla obnovit, se rozhodla neopakovat starou trojskou libru, ale učinit hlavní libru obchodní, a v roce 1844 byl z platiny odlit nový válec, podle něhož Británie vážila zboží přes sto let.
Od roku 1959 se libra už neopírá o svůj válec: je definována jako přesně 0,453 592 37 kilogramu a kilogram od roku 2019 přes Planckovu konstantu, takže každý sáček mouky s nápisem „1 lb“ je v konečném důsledku zvážen kvantovou konstantou.
List staví na jedny váhy pět liber různých epoch, vysvětluje, proč má osmimístné číslo tak podivný ocásek, a proč je trojská unce těžší než obchodní, kdežto trojská libra lehčí.
Značka lb se píše malými písmeny a bez tečky a v množném čísle se nemění: 5 lb, nikoli 5 lbs. Písmena pocházejí z latinského libra, odkud je i peněžní znak £; sílu, jíž libra tlačí na podložku, značíme zvlášť, lbf, a nesměšujeme ji s hmotností.
Obchodní libru avoirdupois s trojskou, kterou se dodnes váží zlato: trojská libra je lehčí, 373 gramů, ačkoli její unce je těžší než obchodní. Ani s metrickým „Pfundem“ o půl kilu z trhů německy mluvících zemí, ani s librou šterlinků, která se zrodila jako libra stříbra, ale dávno nic neváží.
01 · Definice
kilogram · gran · unceLibra avoirdupois je jednotka hmotnosti rovná podle mezinárodní dohody z roku 1959 přesně 0,453 592 37 kilogramu. Dělí se na šestnáct uncí a na sedm tisíc granů a čtrnáct liber dává stone, v němž Britové dodnes udávají svou váhu.
Slovo avoirdupois je starofrancouzsky „zboží na váhu“: tak se říkalo zboží prodávanému na váhu, na rozdíl od drahých kovů a léků, pro něž se vedl zvláštní, trojský účet. Trojská libra se dělí na dvanáct uncí a 5760 granů a gran je v obou soustavách týž, takže se dají snadno převádět jedna na druhou.
Libra je jednotka hmotnosti, nikoli síly, i když se v běžném životě pletou: váha, kterou pružinové váhy ukazují v librách, je ve skutečnosti síla a v technice se píše vlastní značkou, lbf, librová síla, rovná 4,448 newtonu při normálním tíhovém zrychlení.
Kolik gramů má cizí libra
Na levou misku rovnoramenných vah se klade libra zvolené epochy, na pravou závaží z metrické sady, která dávají dohromady tolik gramů, kolik nastavíte posuvníkem. Rameno se kývá a opravdu se uklidní, jako na pružině, a ručka nahoře ukazuje, kam se kloní: dokud ručka nestojí na nule, libra a závaží se nerovnají.
Co je těžší: libra zlata, nebo libra peří
Starý chyták: libra peří je těžší, protože peří se váží obchodní librou o 453,6 gramu a zlato trojskou o 373,2. Zato unce zlata je těžší než unce peří, 31,1 gramu proti 28,3, protože trojská libra se dělí jen na dvanáct uncí a obchodní na šestnáct, a větší díl menšího celku vychází těžší.
02 · Převod
jednotky · libry zemí · trojská soustavaOd uncí a stonů ke kilogramům
Zadejte hmotnost v libovolné jednotce a list ji ukáže v kilogramech, librách, uncích, stonech a granech, převede ji na libry různých zemí a epoch a porovná obchodní soustavu s trojskou. Ve všech záložkách je hmotnost táž; mění se jen míra.
Pravidlo k zapamatování: kilogram jsou dvě libry a ještě deset procent a libra je o něco méně než půl kilogramu.
Libry různých zemí jsou zaokrouhleny na gram: v jednom městě často žily dvě tři libry zároveň, pro lékárníky, pro koření a pro dobytek, a etalony se měnily ze století na století. Také tuny se liší — krátká americká o 2000 librách a dlouhá britská o 2240 — a před převodem se vyplatí ujasnit si, o kterou jde.
| {k} | {v} | {note} |
{text}
04 · Měřicí přístroje
přezmen · rameno · pružina · jezdecČtyři způsoby, jak zjistit počet liber
Jedno závaží na každý náklad
Římský přezmen si vystačí s jediným závažím: náklad visí blízko osy, posuvné závaží se posouvá po dlouhém rameni a čím dál dojede, tím víc vyváží. Stupnice na rameni je dělena rovnou v librách, takže trhu stačil jeden přístroj místo bedny závaží, a to udělalo z přezmenu oblíbené váhy obchodníků od Pompejí po devatenácté století.
Porovnání, ne měření
Rovnoramenné váhy samy nic neměří: odpovídají jen, co je těžší, náklad, nebo závaží, ale odpovídají stejně na rovníku i na pólu, protože tíže působí na obě misky stejně. Proto se etalony libry porovnávaly právě takto, kdežto pružině, která se v různých šířkách natahuje různě, se svěřovaly jen krámské váhy.
Libra, která závisí na zeměpisné šířce
Pružina odpovídá na sílu, nikoli na hmotnost, a jedna a táž libra ji na pólu natáhne víc než na rovníku, zhruba o půl procenta. Stupnice takových vah je dělena v librách jen dohodou, se silou přepočtenou normálním tíhovým zrychlením, a proto mají v technice vlastní jednotku, librovou sílu, a v obchodě se cejchují na místě instalace.
Zlomky granu bez malých závaží
Na přesných lékárnických vahách nahrazuje nejmenší závaží jezdec — drobounký drátěný háček, který se pinzetou přesouvá po děleném rameni. Posunutý o jeden dílek působí jako desetina granu, takže lékárník vážil šest a půl miligramu, aniž by držel v ruce jediné závaží menší než gran.
05 · Pravidla zápisu
značka · hmotnost a síla · trojská soustavaPět lb, nikoli pět lbs
Značka libry nemá množné číslo ani tečku, hmotnost a síla se píší různými značkami a trojské jednotky se označují písmenem t, aby se zlato nevážilo obchodní uncí.
První dva řádky vpravo skloňují značku jako slovo a dávají tečku, třetí píše jedenáct stonů a čtyři libry jako desetinný zlomek, ačkoli 11,4 stonu je 11 stonů a 5,6 libry, a čtvrtý váží zlato obchodní uncí a ztrácí skoro desetinu. Pátý nazývá sílu hmotností, takže motor vypadá jako náklad, a šestý zaokrouhluje přesnou hodnotu a mýlí se o deset procent.
06 · Sousední jednotky
stone · gran · librová sílaNahoru od libry jde stone o čtrnácti librách a centy, dolů unce a gran, společný obchodní i trojské soustavě, a stranou stojí librová síla, na níž stojí tlak v psi a točivý moment ve stopa-librách.
Čtrnáct liber, v nichž Britové dodnes udávají svou váhu.
Ječné zrno, společné obchodní, trojské i lékárnické soustavě.
Síla libry v normálním tíhovém poli a tlak na čtvereční palec.
07 · Historický oddíl
archiv · od libry po Planckovu konstantuJak bylo nejdřív mnoho liber a potom jedna
{title}
{text}
Od římské libry k metrickému Pfundu
Výška každého sloupku je hmotnost libry v gramech od nuly do pěti set: římská libra, libra Toweru, trojská, obchodní a metrická libra německých zemí. Za dva tisíce let libra ztěžkla o polovinu; rámeček obchází sloupky postupně.
Metrický Pfund o půl kilu je jediný z pěti s kulatým počtem gramů, a proto přežil metrickou reformu na trzích, kde se obchodníci nechtěli se slovem rozloučit.
Číslo dělitelné sedmi
Když se v roce 1959 libra vázala na kilogram, naměřený poměr britského a amerického etalonu dával číslo kolem 0,453 592 4 a dalo se zaokrouhlit na kterémkoli místě. Zvolilo se 0,453 592 37 — osm platných číslic, z nichž poslední, sedmička, tam není kvůli přesnosti, ale kvůli aritmetice: jen s ní je číslo dělitelné sedmi beze zbytku.
A protože libra je přesně sedm tisíc granů, vyšel gran jako přesné konečné číslo, 64,798 91 miligramu, a s ním se staly přesnými i trojská unce, lékárnická drachma a skrupul. Jedna číslice na osmém místě ušetřila celou rodinu starých měr nekonečných zlomků, které by se jinak musely převádět se zaokrouhlením.
Platinový válec z roku 1844 se pak stal muzejním kusem: jeho hmotnost už nic nedefinuje, a ztratí-li několik mikrogramů, libra se nezmění, protože se teď drží kilogramu a kilogram Planckovy konstanty.